Limbický otisk - modelový příklad.

Jakou podobu může mít limbický otisk, soubor vzorců chování, prožívání a přesvědčení o sobě samém? Konkrétně takový, který volá po pozornosti člověka, po čase a energii vložené do procesu jeho přepisu?

Níže uvedený modelový příklad prosím berte jako příběh, který se mohl odehrát (a velmi pravděpodobně se u mnoha osob také odehrál, či odehrává).

Mladá žena čeká své první dítě. Je zatím svobodná a nepříliš dobře materiálně zajištěná. Má kde bydlet, to ano, ale střecha nad hlavou patří jejímu příteli. Protože si ji její přítel a nastávající otec nechce vzít za manželku, prožívá tato žena po celé těhotenství intenzivní strach. Neví, zda se k ní muž neobrátí zády, obává se situace, kdy by zůstala s dítětem sama. Snaží se být co nejlepší ženou - spolehlivou, pracovitou, zodpovědnou, protože je přesvědčená, že právě toto její přítel ocení. Že díky tomu si ji vezme a všechny starosti nakonec zmizí.

Jenže.

Její muž není člověkem, který by dokázal prožívat život naplněný dobrými emocemi. Je spíše nedůtklivý, odtažitý, a také je dosti nemocný. To vše z něj čiší do okolí, naplňuje prostor, ve kterém se těhotná žena pohybuje. Sílí v ní nepříjemný pocit, že vlastně nic není v pořádku. Občas ji napadne, zda vůbec je dobré, aby se jejich dítě narodilo.

Je smutná, ale silná a věří, že to nějak bude.

A pak, zničehonic, přichází informace velmi silné povahy. Muž vyjadřuje myšlenku, že si po porodu ženu vezme. Ovšem pouze v případě, kdy mu porodí syna.

Tato podmínka působí jako další klín, vražený do atmosféry domova, který by měl být prodchnutý láskou. Ale jaksi není, připomíná spíše plynovou komoru.

Žena porodí... dceru.

Art @Eloy Bida

Její svět se obrací dokola, cítí nesmírnou lítost, smutek, vztek a beznaděj. Nic hezkého ji nečeká. Směsice nepříjemných citů naplňuje její tělo a vkrádá se do mléka, kterým dceru sytí. Ta začíná být nemocná, už jako malé dítko. A objevují se u ní další nepříjemné stavy, projevy, kterými jako by říkala "jsem úplně špatná".

Základní osnova modelového příběhu je jasná. Samotné přesvědčení a sebepojetí vyznačující se "naprostou špatností" (limbický otisk), dospívající, mladé a pak i stárnoucí ženě hází klacky pod nohy. Co klacky, klády.

Nikdy se nevdá, nepozná hloubku citu, nedokáže navázat láskyplný vztah. Žije život smutný, odmítající, nepřijímající.

Ovšem, nic není ztraceno. V každém okamžiku života každého člověka může dojít k tomu, co bychom nazvali "uzdravení".

Terapie limbického otisku této ženě přináší vše, co je potřeba pro oživení její samotné existence. Postupné změně onoho sebe-odmítajícího přesvědčení a vzorců, které podvědomě následuje a podle kterých žije.

Díky této hluboce působící terapeutické technice může znovu prožít čas v matčině břiše i po svém narození tak, jak by chtěla. Může zakusit, jaké to je, cítit blaho, teplo a lásku, radost rodičů z toho, že se chystá na svět. A taky srdečné přijetí, láskyplnou péči a výživu, pozornost otce a intenzivní radost ze života, kterou milované dítě cítí.

Takto, krůček po krůčku, dochází ke změnám v nervovém systému ženy, tvorbě nových neuronových spojů a nakonec i komplexních sítí. Začíná se sama k sobě i ostatním chovat jinak. Změny se týkají celého těla, hormonálního řízení, opěrné soustavy, kvality trávení, obecně také životní energie. Pomaloučku, ale jistě se stává sebejistou a svobodně fungující ženou. Limbický otisk je přepsán.

Jde to. S péčí, dostatkem času a pozornosti a také vůlí pro změnu.

Přeji všem, kdo to potřebují, aby mohli!

Chci přepis limbického otisku

Vykuřovadlo Pelyněk

Koupit