top of page
  • veronikaalexova

Umění vykuřování.

Byliny a rostliny svázané do malé role, anebo použité jen tak volně ve směsi, mohou (do)provázet člověka krajinou jeho života a být mu nesmírně nápomocné. Činí tak vlastně stále, bez ohledu na časoprostor. Je to jejich přirozená vlastnost.


Umějí proměňovat své tělo a sebou naplňovat prostor, působit na smysly člověka, a tak jej ladit na tóny, které jeho duše potřebuje. Pokud je to forma, kterou lidská duše potřebuje…


Já osobně jsem se s vykuřovadly setkala v roce 2012, při slunovratové cestě do Glastonbury, kde sídlí výrobce vykuřovadel, svíček a mnohého dalšího k běžnému i rituálnímu použití, Star Child. Ovšem ani výjimečný osobní prožitek s tvorbou vykuřovací směsi a několik kousků dovezených zpět domů se nedotklo těch správných míst. Ona vykuřovadla mám vlastně netknutá stále v šuplíku.


Mého nitra se zřejmě jen pramálo dotklo to, co bylo řečeno. Potřebovala jsem vlastní čas k tomu, aby se nitro ozvalo samo - podle svého.


No a po mnoha letech to přišlo. 

Ovšem, zcela přirozeně a nevídaně.



vykuřování pelyňku v kadidelnici


Díky životu v prostředí polosamoty, zasazené v srdci čisté přírody. Což znamená, díky dřině, fyzickému vyčerpání, namoženým svalům. A díky postupně rostoucímu chápání významů malých událostí, díky neutuchající práci na svém sebepojetí, a taky díky několika velkým traumatům, které zaměstnávají mé mentální kapacity. Kdy doslova padám na hu*u.


Díky obyčejnému životu!


Nejprve šlo o uvědomění, že se mi nechce darovat kompostu tolik rostlinného materiálu. Listy a květy člověk povětšinou využije na čaj, ale stonky…  Zároveň se, jako by záhadou, začaly některé druhy rostlin v okolí domu vyskytovat ve značně větší míře. Nabídlo se to vlastně samo.

A hle, z vnitřku mého bytí se ozvala touha některou tu rostlinu zapálit, cítit její proměněnou vůni.

Vzpomenout si na informace, které jsem kdysi nechala usadit do své hlavy. 


“Pelyněk, ten je vynikající prostředek očisty”.


Dobře, tak pelyněk - roste mi na zahradě v hojném počtu a důstojném provedení. Vždycky, když jdu zalít rajčata, anebo posbírat lesní jahůdky, překáží mi v cestě. Šimrá mne pod nosem, škrábne o paže a někdy o něj i zakopnu. Plete se mi do cesty tak usilovně, že je nejspíš jedním z těch silně projevených rostlinných spojenců, které právě potřebuji.


Obdobné osobní prožitky, a to podotýkám - nikoliv čistě esoterické vzletné tendence, nýbrž surová fyzická podstata - vcházejí do mých dnů i s dalšími rostlinami. Tvoříme spolu vztah, ve kterém se vzájemně obohacujeme svou pozorností.


A pak, když je svazek takových rostlin zapálen, tato koncentrovaná pozornost spoluvytváří doslovnou magii. Proces otevření, pochopení, proměny emocí a myšlenek. Prostor komunikace s lidmi živými či z druhého břehu, se zvířaty, s entitami energeticky subtilní povahy. Lze docílit toho, co je považováno za nemožné, zázračné, ba i nadpřirozené.


Ovšem vyžaduje to také schopnost uvědomit si, že vše, co slouží naší mysli, bude v prostoru dříve či později promítnuto. Je leckdy až překvapující, v jakém smyslu se tak stane.


Vykuřovadla a vykuřovací svazky vyrábím a prodávám. Pro vás, které dané rostliny provázejí ve snech, podivných příhodách, poutavých zastaveních a uvědoměních. I takto s vámi komunikují a vytvářejí vztah - pokud se vás z různých důvodů nemohou dotýkat přímo fyzicky. Bude mi ctí (a jistě tak i rostlinám mé zahrady), když jejich těla pro naplnění vašeho společného svazku, využijete.

Veronika Alexová © 2023 

Photo © foxfromthemill 

bottom of page