LESní terapie jako vztah.

Píše a mluví se o ni stále častěji, možná se brzy dokonce stane jednou z nejoblíbenějších metod well-beingu. Lesní terapie, neboli sylvoterapie, originálním názvem odkazujícím na původ její koncepce - Shinrin-yoku.

Pro většinu z nás je les samozřejmým, dostupným zeleným prostorem, do kterého je fajn zajít, když je čas. Pro ty, kteří bydlí v jeho blízkosti nebo k němu jezdí na chalupu, se ale stává o něco bližším. Pro vybranou skupinu lidí je místem (mnohdy tvrdé a těžké) práce. A tak hned v úvodu se ptám: jak se k lesu vlastně vztahujete Vy?

Ovšem, stejně jako v případě dalších částí české krajiny, i s lesem míval dříve člověk poměr nesrovnatelně intimnější. Byl to personifikovaný prostor, přítel, se kterým člověk vedl rozhovor, udržoval vztah. Vnímal jej jako celek, zároveň však jeho pozornost mířila k detailům - stromům, rostlinám, zvířatům, kamenům, vodě. A stejně jako dobrý přítel, i les dokázal člověka utěšit, podpořit, zároveň mu však dát i upřímnou a ryzí zpětnou vazbu. Umíte si představit, jaké to asi bylo?

Les jako slovo samotné sobě nese velice silný obraz místa, který je domovem, jistotou, přenašečem životní síly jdoucí ze země i nebes. Snoubí v sobě obojí, uchovává ve stromech a okolních rostlinách a postupně dávkuje člověku. Každý do něj vstupuje po svém, každý s jinými myšlenkami a vnitřním naladěním. Les jej uvítá, ať je dobrý či v sobě udržuje nerovnováhu. A mluví s ním, jak je potřeba.

Jemná, nepatrně viditelná a slyšitelná jsou slova lesa k člověku. Svou propojenou sítí kořenového systému, receptory v listech, schopností pohybu všech částí svých těl, rostliny předávají zprávu jedna druhé o tom, kdo tudy jde.

Kdo se naučí zastavit, zbystřit své smysly, naladit své vnitřní prostředí do poklidného rytmu, pak může mnohé. Položit otázky a získat odpovědi, vzpomenout si na dřívější doby, pocítit částečnou regeneraci svého těla, hlouběji do sebe vpouštět vzduch a nechat po něm při výdechu plout to, co nepotřebuje.

A toto vší chvění, fyzický pohyb, změna emocí, nálady a uvědomění je hudbou.

S postupným laděním smyslů přechází tiché šumění v silnější a rozpoznatelnější v jednotlivých tónech smrku, buku, javoru, břízy. Listí i jehlice každého z nich hraje jiným tónem. Rychlý dech zpomaluje svou frekvenci a klouže lehčeji, jemně hladíc hlasivky, pokud vydají tón. Rytmus úderů srdce se také mění a možná vstoupí do rezonance s částí prostoru. Sluchové vjemy se rozšíří o další jemné nuance a doplní odehrávající se symfonii.

V tuto chvíli člověk a les hrají v souladu, melodii svou, jedinečnou. Veškeré vůně a zvuky se ukládají skrze schopnost limbického systému do paměti, melodie je tak zapsána do vnitřních not. A může být kdykoliv spuštěna, může znít neustále na pozadí činností, připomínat člověku, že život je ve své zásadě bohatý. Melodie lesa živí obě strany, tvoří společnou akci, která je sytí pozorností, tvoří zázemí pro dobrý růst všeho živého.

Ano, poetická vyjádření zní krásně. A možná právě tato krása, kterou obsahují, má šanci oslovit dávnou paměť Vás, čtenářů. I vy jste se kdysi velmi pravděpodobně procházeli pod korunami a vhlíželi do sítě lesních vztahů s přirozeným porozuměním. Proto lesní terapii ~ sylvoterapii vnímám jako znovuobjevení dávného přátelství, vazeb a síly, která vzájemně dává chuť žít. Dobře žít.

Jen málo se zmiňuji o reáliích této terapeutické formy, které si můžete načíst na webových stránkách dalších osobností této psychosomatické metody. Jako ucelený systém a formálně zpracovaný přístup, vznikla lesní terapie v Japonsku, v 80. letech minulého století. Ovšem já bych chtěla upozornit a připomenout, že v tradicích většiny národů Evropy, Asie a Ameriky byla ukotvena systematická fyzická i spirituální práce s lesem, v podání osob, k tomu určených.

Proto chápu aktuální trend lesní terapie ~ sylvoterapie jako moderní připomínku toho, co v našich kostech a v naší krvi koluje neustále. A co ve své paměti uchovává i země, půda, po které se pohybujeme a která sytí vše rostoucí.

Pakliže se odhodláte pro lesní terapii se mnou, budete provázeni tak, jak to tento moderní přístup předkládá. Zároveň však budete součástí otevřeného rozhovoru s prostorem, který je mým milým, ve kterém jsem doma a kde vztahy mohou být ukázány (a postupně pochopeny) v celé své šíři.

Těším se na viděnou!

Chci se přihlásit