Search this site

Jakou podobu může mít limbický otisk, soubor vzorců chování, prožívání a přesvědčení o sobě samém? Konkrétně takový, který volá po pozornosti člověka, po čase a energii vložené do procesu jeho přepisu? Níže uvedený modelový příklad prosím berte jako příběh, který se mohl odehrát (a velmi pravděpodobně se u mnoha osob také odehrál, či odehrává). Mladá žena čeká své první dítě. Je zatím svobodná a nepříliš dobře materiálně zajištěná. Má kde bydlet, to ano, ale střecha nad hlavou patří jejímu příteli. Protože si ji její přítel a nastávající otec nechce vzít za manželku, prožívá tato žena po celé těhotenství intenzivní strach. Neví, zda se k ní muž neobrátí zády, obává se situace, kdy by zůstala s dítětem sama. Snaží se být co nejlepší ženou - spolehlivou, pracovitou, zodpovědnou, protože je přesvědčená, že právě toto její přítel ocení. Že díky tomu si ji vezme a všechny starosti nakonec zmizí. Jenže. Její muž není člověkem, který by dokázal prožívat život naplněný dobrými emocemi. Je spíše nedůtklivý, odtažitý, a také je dosti nemocný. To vše z něj čiší do okolí, naplňuje prostor, ve kterém se těhotná žena pohybuje. Sílí v ní nepříjemný pocit, že vlastně nic není v pořádku. Občas ji napadne, zda vůbec je dobré, aby se jejich dítě narodilo. Je smutná, ale silná a věří, že to nějak bude. A pak, zničehonic, přichází informace velmi silné povahy. Muž vyjadřuje myšlenku, že si po porodu ženu vezme. Ovšem pouze v případě, kdy mu porodí syna. Tato podmínka působí jako další klín, vražený do atmosféry domova, který by měl být prodchnutý láskou. Ale jaksi není, připomíná spíše plynovou komoru. Žena porodí... dceru. Art @Eloy Bida Její svět se obrací dokola, cítí nesmírnou lítost, smutek, vztek a beznaděj. Nic hezkého ji nečeká. Směsice nepříjemných citů naplňuje její tělo a vkrádá se do mléka, kterým dceru sytí. Ta začíná být nemocná, už jako malé dítko. A objevují se u ní další nepříjemné stavy, projevy, kterými jako by říkala "jsem úplně špatná". Základní osnova modelového příběhu je jasná. Samotné přesvědčení a sebepojetí vyznačující se "naprostou špatností" (limbický otisk), dospívající, mladé a pak i stárnoucí ženě hází klacky pod nohy. Co klacky, klády. Nikdy se nevdá, nepozná hloubku citu, nedokáže navázat láskyplný vztah. Žije život smutný, odmítající, nepřijímající. Ovšem, nic není ztraceno. V každém okamžiku života každého člověka může dojít k tomu, co bychom nazvali "uzdravení". Terapie limbického otisku této ženě přináší vše, co je potřeba pro oživení její samotné existence. Postupné změně onoho sebe-odmítajícího přesvědčení a vzorců, které podvědomě následuje a podle kterých žije. Díky této hluboce působící terapeutické technice může znovu prožít čas v matčině břiše i po svém narození tak, jak by chtěla. Může zakusit, jaké to je, cítit blaho, teplo a lásku, radost rodičů z toho, že se chystá na svět. A taky srdečné přijetí, láskyplnou péči a výživu, pozornost otce a intenzivní radost ze života, kterou milované dítě cítí. Takto, krůček po krůčku, dochází ke změnám v nervovém systému ženy, tvorbě nových neuronových spojů a nakonec i komplexních sítí. Začíná se sama k sobě i ostatním chovat jinak. Změny se týkají celého těla, hormonálního řízení, opěrné soustavy, kvality trávení, obecně také životní energie. Pomaloučku, ale jistě se stává sebejistou a svobodně fungující ženou. Limbický otisk je přepsán. Jde to. S péčí, dostatkem času a pozornosti a také vůlí pro změnu. Přeji všem, kdo to potřebují, aby mohli!

Byliny a rostliny svázané do malé role, anebo použité jen tak volně ve směsi, mohou (do)provázet člověka krajinou jeho života a být mu nesmírně nápomocné. Činí tak vlastně stále, bez ohledu na časoprostor. Je to jejich přirozená vlastnost. Umějí proměňovat své tělo a sebou naplňovat prostor, působit na smysly člověka, a tak jej ladit na tóny, které jeho duše potřebuje. POKUD je to forma, kterou lidská duše potřebuje… Já osobně jsem se s vykuřovadly setkala v roce 2012, při slunovratové cestě do Glastonbury , kde sídlí výrobce vykuřovadel, svíček a mnohého dalšího k běžnému i rituálnímu použití, Star Child . Ovšem ani výjimečný osobní prožitek s tvorbou vykuřovací směsi a několik kousků dovezených zpět domů se nedotklo těch správných míst. Ona vykuřovadla mám vlastně netknutá stále v šuplíku. Mého nitra se zřejmě jen pramálo dotklo to, co bylo řečeno. Potřebovala jsem vlastní čas k tomu, aby se nitro ozvalo samo - podle svého. No a po mnoha letech to přišlo.  Ovšem, zcela přirozeně a nevídaně. Díky životu v prostředí polosamoty, zasazené v srdci čisté přírody. Což znamená, díky dřině, fyzickému vyčerpání, namoženým svalům . A díky postupně rostoucímu chápání významů malých událostí, díky neutuchající práci na svém sebepojetí, a taky díky několika velkým traumatům, které zaměstnávají mé mentální kapacity. Kdy doslova padám na hu*u. Díky obyčejnému životu! Nejprve šlo o uvědomění, že se mi nechce darovat kompostu tolik rostlinného materiálu. Listy a květy člověk povětšinou využije na čaj, ale stonky…  Zároveň se, jako by záhadou, začaly některé druhy rostlin v okolí domu vyskytovat ve značně větší míře. Nabídlo se to vlastně samo. A hle, z vnitřku mého bytí se ozvala touha některou tu rostlinu zapálit, cítit její proměněnou vůni. Vzpomenout si na informace, které jsem kdysi nechala usadit do své hlavy.  “Pelyněk, ten je vynikající prostředek očisty”. Dobře, tak pelyněk - roste mi na zahradě v hojném počtu a důstojném provedení. Vždycky, když jdu zalít rajčata, anebo posbírat lesní jahůdky, překáží mi v cestě. Šimrá mne pod nosem, škrábne o paže a někdy o něj i zakopnu. Plete se mi do cesty tak usilovně, že je nejspíš jedním z těch silně projevených rostlinných spojenců, které právě potřebuji. Obdobné osobní prožitky, a to podotýkám - nikoliv čistě esoterické vzletné tendence, nýbrž surová fyzická podstata - vcházejí do mých dnů i s dalšími rostlinami. Tvoříme spolu vztah, ve kterém se vzájemně obohacujeme svou pozorností. A pak, když je svazek takových rostlin zapálen, tato koncentrovaná pozornost spoluvytváří doslovnou magii . Proces otevření, pochopení, proměny emocí a myšlenek. Prostor komunikace s lidmi živými či z druhého břehu, se zvířaty, s entitami energeticky subtilní povahy. Lze docílit toho, co je považováno za nemožné, zázračné, ba i nadpřirozené. Ovšem vyžaduje to také schopnost uvědomit si, že vše, co slouží naší mysli, bude v prostoru dříve či později promítnuto. Je leckdy až překvapující, v jakém smyslu se tak stane. Vykuřovadla a vykuřovací svazky vyrábím a prodávám. Pro vás, které dané rostliny provázejí ve snech, podivných příhodách, poutavých zastaveních a uvědoměních. I takto s vámi komunikují a vytvářejí vztah - pokud se vás z různých důvodů nemohou dotýkat přímo fyzicky. Bude mi ctí (a jistě tak i rostlinám mé zahrady), když jejich těla pro naplnění vašeho společného svazku, využijete.

Zima - bílá paní, královna tmy a chladu, nositelka jisté rezervovanosti a často zobrazována jako krutá a bez soucitu, bude přesně taková, jakou si ji uděláte. Možná vás rozdrtí tím, že jednoduše nedovolí přílišnou aktivitu a vy zalehnete do peřin s teplotou (a to bude to nejmenší), snad zjistíte že lyže, brusle a běžky můžete využít na střídačku s kvalitním nicneděláním - anebo, jako já, užijete si zimu v pomalejším rytmu a dovolíte si to, co v jiných měsících roku nezvládáte. Hluboké uvolnění. Odpočinek. Umíte to ještě? Umí to vaše tělo vůbec? Odpočinek totiž souvisí se schopnostmi sladit základní pochody těla tak, aby probíhaly harmonicky a zajistily jeho plnou funkčnost a zároveň mělo tělo možnost regenerovat, udělat si vlastní generálku. Jako když dáte auto do servisu - technici prohlédnou vnější i vnitřní části, doplní nebo vymění to, co je potřeba. A čím detailnější a preciznější jejich práce je, tím lépe a déle bude vaše auto dobře jezdit. Stejně tak tělo potřebuje čas od času projít sama sebe a srovnat se . Všechny části se vzájemně potkávají a proplétají ve své funkčnosti, proto to není záležitostí na "jednu noc". Během každodenního spánku se vnitřní mezibuněčný matrix snaží zvládnout maximum, ale jen na životním stylu záleží, zda to tělu stačí. Většinou ne tolik. Proto je zimní čas, s výrazně tmavou a chladnou tendencí podporující člověka v menší aktivitě a usebrání se do svého vnitřního světa, tak důležitý. Proč je odpočinek důležitý? Odpovědí pro současnou dobu je ~ nervy ~. Nervová soustava má na starosti mnohem (mnohem!) více záležitostí, než jen přenášení vzruchů z jedné části těla do druhé. A v aktivní, uspěchané a jakýmkoliv způsobem fyzicky i mentálně vyčerpávající době, dostává nesmírně zabrat. Proto je péče o ni v zimním období esenciální, tak aby se jako posílená a vyživená mohla připravit na startovní čáru jarního období. Tlak vnějšího prostředí i vnitřního naladění, komplikované vztahy, nutnost fungovat v podmínkách osočujících osobní spokojenost, tlak na výkon a široké spektrum dalších civilizačních proudů jsou pro nervovou soustavu to samé, jako slimáci pro zahradu. Znehodnocují ji, brání plnohodnotnému životu, některým částem se vyhýbají, jiné ale naprosto likvidují. Aby mohla nervová soustava plnit svou funkci bez nepříjemných projevů a komplikací, potřebuje i ona čas od času vaši pozornost a péči. Nikoliv snahou o odstranění vnějších vlivů, ale zaměřenou na její polaskání, výživu. Nervové wellness! Jaké rostliny a jakým způsobem podporují zdravé funkce nervů? Rostlinné společenství jako uspořádání organismů fungujících na shodných principech jako lidské tělo, má vždy odpověď. V každém období roku lze najít a využít jiné druhy, sehnat lze i ty, které nejsou pro českou krajinu běžné. Všechny oslovují autonomní část nervové soustavy, tvořenou sympatickou (odpovědnou za nabuzení organismu k obraně nebo útoku) a parasympatickou částí (zajišťující spánek a snění, přijímání potravy a trávení, odpočinek, sexuální aktivitu). V ideálním případě jsou obě dvě stejně aktivní, střídají se ve "vedení" a ani jedna není využívána přednostně. Protože ale stres a tlak přirozeně staví sympatikus do dominantní pozice, je podpora parasympatiku, tedy schopnosti relaxovat, pro většinu lidí zásadní. ~ Přílišná dominance sympatiku ~ velká nervozita, podrážděnost, vyšší teplota těla, srdeční rytmus bývá kolísavý, s tendencí být zrychlený, až do té míry, že člověka překvapuje svou intenzitou. Žaludek bývá sevřený, překyselený, trávení složité. Meduňka lékařská ~ vhodná i pro podání dětem (pamatujte, že stav rodičů se jich dotýká také). Srdečník obecný ~ obzvláště ve stavech bušení srdce, vyšší teploty, při úzkostech. ~ Nervové vyčerpání (sympatikus byl v déletrvající dominanci) ~ výše popsaný stav je umocněn únavou, pocitem vyčerpanosti, malé síly a křehkosti. Dříve se tento stav nazýval neurastenií, nyní spíše jako únava nadledvinek. Oves ~ sbíraný v "mléčném" stadiu, kdy zrna obsahují bílou mléčnou šťávu. Ideální pro tento stav. Přeslička rolní ~ v případech, kdy se vyčerpání dotkne také pojivových tkání, vlasů (ztenčení, lámavost) a nehtů (lámavost, rozdvojené konečky). ~ Nedostatečná funkce kůry nadledvin ~ stav maximální vyčerpanosti nadledvin, zodpovědných za produkci steroidních hormonů (ty jsou potřeba pro nastartování a udržení sympatiku, ale v případě jeho dlouhotrvajícího stavu se jejich produkcí nadledviny vyčerpají). Lipidy potřebují být doplněny, nahrazeny, postaveny znovu. Stav nervozity už není tak výrazný, člověk je však vyčerpaný i přes dostatečný spánek, jeho vnější projev je slabý, pomalý a vyznačuje se velkou mírou "ustaranosti". Inklinuje k větší suchosti pokožky. Lopuch větší ~ indikací kromě výše uvedeného jsou suché lupy v oblasti nad čelem, suchá a šupinatá pokožka, problémová pleť. Americký ženšen ~ ideálně v kombinaci s ovsem, v případě, kdy se tělo navíc projevuje nedostatkem funkčních tekutin (sliny, trávicí šťávy). ~ Nervová tenze ~ podrážděnost, člověku všechno vadí, reaguje ostřeji i na maličkosti, které běžně vůbec neregistruje. Tělo je v jakémsi napětí, které nepovolí ani větší fyzickou činností. Většinou je nerozhodný, trvá mu, než rozhodnutí udělá. Často jej mrazí. Řepík lékařský ~ obzláště pro ty, kteří vnitřní tenzi a nepříjemné pocity skrývají za maskou "jsem v pohodě". Často mívají tendenci "zatnout zuby a vydržet to". Verbena šípovitá (modře kvetoucí) ~ tenze ze projevuje zatuhnutím trapézů, člověk mívá potřebu být přehnaně aktivní (a tlačí k tomu i druhé), přestože se vždy vyčerpá. Heřmánek pravý ~ opak řepíku: člověk dává o svém napětí jasně ostatním najevo - "podívej se, jak trpím!" Šanta kočičí ~ pokud je napětí vnímáno převážně v žaludku a překračuje až k srdci a do celého hrudníku (uf, mám stáhnutý hrudník, až to bolí). Ideální pro ty, kteří se setkávají s šikanou, a sami činí totéž. ~ Mírně podrážděné nervy ~ krátkodobým stresem, neočekávanou situací, nepříjemnostmi, u kterých lze vidět konec. Levandule lékařská ~ zklidňuje převážně mysl a uvolňuje napětí v periferních nervech. Šišák bajkalský / stranokvětý ~ působí velice výrazně na uvolnění mozkové aktivity, zklidnění, podporu ve stavech, kdy podrážděné nervy doprovázejí jiná onemocnění. Situací, které zahrnují jakoukoliv formu nezdravé funkce nervů, je nesmírně mnoho. V tomto článku se vůbec nevěnuji poraněním, ta najdete v Journalu první pomoci . Hluboké uvolnění, tedy stav, kdy parasympatická část nervové soustavy může naplno "vykvést" a v omezeném čase dopřát tělu vše, co potřebuje pro svůj restart, je uměním, které prosím trénujte. S rostlinami, s meditačními technikami (pomalá procházka lesem, jóga, zpěv, tanec, malba...) a hlavně s porozuměním svému životnímu příběhu. Možná totiž, stejně jako já, patříte mezi ty odvážlivce, kteří si pro svůj aktuální život zvolili opravdu hodně transformačních výzev. V tom případě je zimní čas přesně tím, co vám může pomoci lépe chápat, nacházet sílu, touhu a připravit i svou fyzickou schránku pro vše, co potřebujete vykonat. A zároveň - právě hluboké uvolnění, onen zenový stav těla i mysli, je předpokladem pro kvalitní projev, spirituální růst a postupnou práci na sebe-poznání/ uvědomění/ lásce. Pokud byste našli shodu v přečteném a své individuální potřebě a rádi byste tuto shodu více rozvíjeli, ozvěte se mi . Pro kvalitní rostliny, rostlinné extrakty nebo další spolupráci. Ať je vám hezky! ~ Veronika ~

V praxi mnoha přírodních národů je zvíře představitelem konkrétní síly, symbolem charakterových vlastností a talentů, které lze využít (nejen) v procesu léčení těla a duše, ale i jako vysvětlení intimního vztahu mezi člověkem a přírodou. Jelen (deer) představuje laskavého a láskyplného ochránce, který dokáže ostatní provést světem snovým i realitou, k hlubokému sebepoznání. Je klidný, důstojný a moudrý a vyslyší volání každého, kdo cítí potřebu najít sebe sama. Jelen bývá zobrazován s majestátným postojem a bohatým parožím, je tak symbolickým ztvárněním klidné síly, rozpoznatelné dodaleka. Vyniká ovšem i svou bystrostí, schopností vyčkávat a ve zdánlivé naivitě nechat přiblížit i případné nebezpečí. Je ovšem rychlý a umí se svou korunou perfektně ohnat. Jakmile usoudí, že je hrozba nebezpečí zažehnána (ačkoliv může být stále nadohled), opět nabývá příjemného klidu. Deer Medicine - Medicína Jelena je tedy formou náhledu na situaci, ve které se člověk nachází. Zahrnuje její rozpoznání, pochopení souvislostí. A nalezení podpůrné, v mém případě rostlinné cesty. ​ Někdy jde o poměrně jednoduchý stav, třeba nachlazení. V jiném případě ale vyžaduje poznání hlubších komplikací, případného traumatu, na které nezdraví těla ukazuje. Rostliny pak pracují jako průvodkyně léčebným obdobím, otevírají obzory, stejně jako neprůchodné tělo. ​ Jde tak o způsob léčení, které se vrací k původnímu slova smyslu. Kdy záleží na dobrém propojení všech prvků – diagnózy fyzického i psychického stavu člověka, přípravě a použití preparátů, ale i samotné osobnosti léčitele. Za pomoci práce s rostlinami, využití vykuřovadla a často také lesní terapie, lze projít cestou poznání a dovést člověka k hlubokému pochopení. Více o jelenu: Jelen je mytologickou i medicinální součástí života mnoha kulturních skupin napříč kontinenty. Jeho symbolika se objevuje tam, kde dochází k hlubokému poznání, propojení síly a vitality s ladností a vnitřním klidem. Je představitelem těchto druhů umění: . schopnosti pohybovat se životem v jeho pozitivních i méně pozitivních vlnách s grácií . nevinnost, čistota . senzitivita a intuice . jemnost, mírumilovné naladění . silné propojení s přírodou v těsné blízkosti . výjimečná schopnost regenerace, sebe léčení Ale i stránek z druhé poloviny spektra: . tendence k podezřívavosti, plachosti, pocitu zranitelnosti . nevinnost až do míry jisté naivity . snadná přetíženost prožitky, emoční křehkost . nedostatek asertivity Člověk, v jehož životě hraje jelení medicína a symbolika významnou roli, dokáže kultivovat sám sebe a velice silně v této činnosti podpořit i ostatní. Je jemný, soucitný, pečující, provázející, srdečný. To jsou kvality otevírající cestu k porozumění i těch nejnáročnějších příběhů. *za úvodní obrázek děkuji talentované umělkyni @ eloybida .

Vysela jsem pohanku tatarku a brutnák. Včely je milují, když kvetou. Kostival se na záhonech objevil v hojném počtu sám, asi věděl, že se poblíž zabydlí několik rojů včel. Dva, zpočátku. Donutily nás pořídit si zásobu kvalitní literatury, která svým obsahem doplní živé rady zkušených včelařů. Tolik protichůdných informací! Jak pracovat se včelami, (ne)ošetřovat je, krmit, (ne)stáčet med v prvním roce. Dva zcela nové roje se po měsíci svého bytí v našem prostoru rozhodly rozmnožit, dokonce třikrát. A tak se zcela neočekávaně a náhle objevila zkouška: zachovat klid. Nyní mohu každý den sedět v trávě vedle úlů, zavřít oči a naslouchat. Bzučení jaksi prostupuje celou mou bytostí a já vnímám ten neutuchající pohyb včelích křídel, ladím se, naslouchám jim. Hlavou se mi honí celá řada myšlenek, vidím včely kolem mne, obrazy žlutých váčků na nožkách, včely sedající na mé tělo, šimrání a taky strach, že mi ublíží. V tu chvíli cíleně zastavuji myšlenkový proud a ordinuji si pocit důležitosti nejvyšší. KLID. Stav hlubokého smíření se s vlastní bytostí i prostorem kolem. Kdy dech je lehký jako vánek a přitom hluboký, prostupujíc celým tělem. A na ústech se mimovolně objeví jemný úsměv. V tu chvíli už to nejsem já, jsme jedno. Každá včela odpovídá jedné mé buňce těla, bez ustání pracující pro mé blaho. Každá jediná včela je teď mojí součástí, jsme v jednotě. Jak překrásné lekce sebeuvědomění včely bezplatně nabízejí! A k tomu přidají výtečný med. Jen tak, díky předurčení přírodou. Možná, až více lidí prožije nádherný klid v jejich blízkosti, až odhodí nepotřebný strach a včely se stanou jeho součástí, zmizí nemoci včel i člověka. A odměna bude velice sladká!

Pche, to je asi nějaká lesana. Chodí do lesa, často. Občas se na cestě šourá jako šnek, někdy roztáhne ruce jako křídla, zastaví se u stromu a hledí do jeho koruny, nebo ho hladí po kůře. Nahlíží kolem dokola, zda spatří kus vysoké. Nebo aspoň veverku. Japonci by souhlasně pokývali hlavou, praktikuje shinrin-yoku. Naplňuje své tělo zápornými ionty, oblažuje organizmus i duši, zklidňuje dech. Lesní prostor je blažený, člověka vítá s otevřenou náručí, bez jakéhokoliv hodnocení. Nevadí, že ráno nadával. Lesní prostor stále čeká, až mysl člověka opět vzlétne vysoko nad něj, jako dravec kroužící ve vzduchu. Až opět nabyde schopnosti kdysi pozapomenuté – uvidět nejen to zjevné a fyzické ale s větší rychlostí mysli také pochopit a ucítit plný význam tohoto prostoru. Zatím les žije. Stal se novodobým počitadlem, kde desítky, stovky či tisíce stromů představují pouze ekonomickou hodnotu a člověk o ně pečující v této financemi prodchnuté struktuře jen těžko nachází své srdce. Nemá prostor a čas. Kdysi v lesních potůčcích choval pstruhy, nejstarší kusy černé ponechával v jejich roli, chápal hierarchii lesních tvorů a lovil pouze to nejnutnější. A lov samotný byl dlouhým procesem a zodpovědností. Samozřejmě i toto je obraz, v němž původní rovnováha již byla porušena. Ovšem současný stav je daleko méně příjemný. Pod nájezdem harvestorů, kteří v minutě zpracují každičký strom a nahrazují překrásnou koňskou sílu se lesní prostor proměňuje v kus hadru, jenž lidská myšlenka trhá v cáry. Lesníci musejí vykázat mnoho práce, aby se ta všemocná kreatura zaplatila. Koňáci vymizeli, koně s uslzenýma očima odvedli na jatka. Bez koní pak nemají ani kováři své zákazníky, a tak přesedlali na jiný druh obživy. Správci lesa namísto poklidných kroků spěchají k administrativě, číslům, částkám. Pod tlakem vyšších míst následují koloběh těžby, ošetření, prodeje a nové výsadby ve zběsilém tempu, a tak už těžko nacházejí momenty uvědomění si sounáležitosti všech organismů. Ale stromy stále rostou. Jsou nekonečné a velice dobře vědí, že tento spěch, nerozum a energie ničení již ztrácí na své síle. Úsek času jednoho lidského života snadno přehlédnou a jejich koruny toužebně očekávají krásnou budoucnost. Každý strom, jako mohutný příjemce a zpracovatel životadárné energie přes všechny nesnáze zůstal sám sebou a je ochotný ihned se podělit o vše, co má. Díky vám, mužům lesa, jenž stále vidíte les srdcem. Díky vám, ženy, které tato srdce svou přítomností oblažujete. Díky vám, děti, které svou radostí a upřímností tvoříte překrásnou budoucnost, nejen lesa.

Mám jednu velice živou vzpomínku z dětství – s maminkou jsme sbíraly pampeliškové květy na med. Jednou. Moc mě to bavilo, ještě jsem myslím nechodila do školy, ale počítat, to jsem uměla skvěle. Ta žlutě zářící louka, radost z každého utrženého květu a překvapení, že je plný malinkých černých broučků, ve mně zanechaly sladkou stopu. Sama jsem pampeliškový med dělala jen několikrát, moc mi nechutnal – a raději jsem zářící žluť nechala přerůst v našechrané obláčky semínek. V každém případě mě rostlinný svět stále více vábil k sobě, svou rozmanitostí a energií, která je v něm ukryta. Sušit bylinky na čaje, několik let bylo příjemnou volnočasovou aktivitou. Až… Skrze sérii příhod se to stalo. Vzpomněla jsem si, jak výborně jsem si vždy popovídala s kvetoucí ředkvičkou. Že jsem vůbec dvě, tři vykvést a zplodit tobolky se semínky nechala. Došlo mi, jak moc jsem myslela na diviznu a přála si její blízkost, že se z ničehonic vedle záhonu jahod objevila. Uvědomila jsem si, kolik přesličky rolní jsem ze zeleninových záhonů vyškubala, než mi došlo, že tam asi pro mě roste schválně.Taky jsem si vzpomněla, jak má dcera se smíchem srkala kapičky z kontryhele, teď, když si vlastní kontryhelovou tinkturu kapu do pití. A co ty břízy, rostoucí v hájku nedaleko mého domova? Holky moje milované, odmalička mě jejich třepetání lístky hladilo po duši. Sounáležitost s přírodou stala se jakýmsi novodobým klišé. Ale skutečný soulad s jejími projevy? Kdy na podzim v 17 hod upadám do letargie, kdy v létě ve 4 hod ráno moje mysl těká nad událostmi nadcházejícího dne. Kdy se zamyslím nad tématem, vyšlu otázku prostoru a on mi ve své živoucí podobě odpoví? Třeba kousnutím broučka, nebo letící pavučinou, co se mi přilepí na nos. Tehdy si plně uvědomuji slova mužů Storla a Wooda, o ryzí propojenosti makrokosmu prostředí a mikrokosmu člověka. A dochází mi, že i v momentě, kdy jsem na dně, uvědomuji si přítomnost pořádně proleželého hnoje, který si čas od času na životní cestě přehazuji, je tu jasná a životudárná linka. Vždy je tu připraven prostředek k tomu, aby mi bylo dobře. Ať už zmíněný kontryhel, který ženu obalí závojem ochrany a dopřeje jí zazářit v její čistě pozitivní vibraci, CBD – kdy s několika kapkami mysl přestává honit přeludy, anebo rašící rajčátka tam, kde milý zkouší vypěstovat levanduli. Za tím vším je jedinečná vůle pokračovat, nechat se prolévat léčivou životní silou a mít rád, především sebe.

Kopřiva je jednou z prvních rostlin, které se už jako malé děti naučíme rozpoznat. Její dotyk bolí. Ale se správnou taktikou umí tato hojně rozšířená bylina člověku velmi pomoci. Mladé rostliny, které se objevují s nástupem jara, obsahují ve svých listech hojnost proteinu, železa, minerálů i zdravých tuků – a proto ji můžeme nazvat typicky českou jarní superpotravinou. Díky svým hloubkově čistícím schopnostem umí vyburcovat lidský organismus k aktivitě, nedovolí mu pobývat v letargii a pomalosti, typické pro zimní období. Naopak, aktivizuje, stimuluje činnost vnitřních orgánů a pochodů, stejně jako se v přírodě vše naplno pouští do jarního života. Co dokáže: . odstraňuje z těla usazenou kyselinu močovou, která způsobuje artritidu, vyrážky a různá podráždění kůže, ledvinový písek a ledvinové kameny. čímž napomáhá správné funkci ledvin, navrací jim schopnost čistit krev tak, jak to umějí (detoxikace) . čištěním krve pak pomáhá ozdravným procesům pleti a kůže obecně (zčervenání, vyrážky apod.). jemně napomáhá otevřít dýchací cesty u lidí, kteří mají tendenci k mělkému dýchání . hlubší dech opět znamená větší rozproudění tělních procesů . působí příznivě na nízký krevní tlak a nedostatečnost oběhové soustavy v oblasti hlavy (tímto na vypadávání vlasů, ztrátu pigmentace) . je vhodná i pro těhotné, u kterých pomáhá s nízkým tlakem a nedostatkem železa . kojícím ženám zase pomůže s laktací . mírní menstruační krvácení . mužům pomáhá se správnou činností prostaty Musí být ovšem zpracována co nejdříve po utrhnutí, protože právě prospěšné proteiny mají tendenci rychle degradovat. Ideální je tedy čerstvé natrhané kopřivy ihned použít pro čisticí čajový nálev, nádivku, smoothie, anebo naložit do kvalitní pálenky a vyrobit si domácí tinkturu, která může být prospěšná po celý rok. Později v létě je dobré sbírat kopřivová semínka, která rovněž vynikají obsahem proteinu a účinností na nedostatečně aktivní ledviny.